Na kozáky, členy Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska, se obrátili představitelé Svazu potomků Gallipolců (www.gallipoli.fr) s pozvánkou k aktivní účasti k výročí jejich organizace  a žádostí o uspořádání  panychidy za Gallipolské hnutí na našem území.

Jak je mnohým známo, generálporučík baron Wrangel založil Společnost Galliopolců 22. listopadu 1921, přesně rok poté co do Gallipole přijely první jednotky Bílé armády.

Vedení Svazu potomků Gallipolců se rozhodlo uspořádat každoroční panychidu v sobotu, nejbližší k datu 22. listopadu, ve všech městech, kde  Gallipolci žili.

V loňském, jubilejním roce (90. výročí založení Svazu Gallipolců), se s požehnáním metropolity českých zemí a Slovenska vladyky Kryštofa zúčastnili oslav ve francouzském St. Genevieve i představitelé  Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska M. A. Dzyuba, Stěpanov A. P., ot. Miroslav /Vachata/ a Dzjubová I. V.

Po skončení panychidy u místního památníku se konalo shromáždění v Ruském domě, na kterém členové delegace Všekozáckého svazu českých zemí a Slovenska představili účastníkům vzpomínkové akce svůj program a seznámili je s  úkoly a posláním Svazu. Dostalo se jim značné podpory od potomků  zahraničního kozáckého hnutí, cenných rad i požehnání od biskupa ženevského a západoevropského, vladyky Michaila (Donskova).

Na prvním pracovním zasedání, které se konalo ve Francii ve dnech 26. – 27. listopadu 2011 byly probrány organizační otázky spojené s konáním 1. sjezdu Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska, který se následně uskutečnil v únoru 2012 v Praze.

Na panychidě, která se uskutečnila 24. listopadu tohoto roku (2012), v pražském chámu Zesnutí Přesvaté  Bohorodice na Olšanech, se ke kozákům Všekozáckého svazu připojili i účastníci konference Atamanů kozáckých organizací Evropy.

Po skončení panychidy zorganizovali kozáci Všekozáckého svazu pro své hosty exkurzi po olšanských hřbitovech a položení živých květů k pamětnímu kříži „Lemnos 1920 – 1921, kozáci – kozákům“ jakož i k památníku rudoarmějců – osvoboditelů Evropy od fašismu.

Panychidu, k jejímuž konání požehnal vladyka Kryštof, metropolita českých zemí a Slovenska, odsloužil duchovní správce olšanského chrámu ot. Vladislav (Dolgušin). Následnou exkurzi po hřbitově provedli potomci  donských kozáků paní A.V. Kopřivová a  A.N. Kelin  společně s Atamanem Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska M.A. Dzyubou a náčelníkem archivně-historického oddílu J. J. Dolejším.

Na přiložených fotografiích jsou zachyceni účastníci delegace Všekozáckého svazu na panychidě, která se konala 26.11.2011 v St. Genevieve des Bois ve Francii a účastníci konference atamanů kozáckých organizací Evropy se svými hostiteli na panychidě, která se konala 24.11.-2012 v Praze.

Stručná historie vzniku Společnosti Gallipolců

     „…V červnu 1921 v městě Gallipoli (Turecko, dnešní název Gelibolu) přišla malá skupina nižších důstojníků s myšlenkou založit zvláštní organizaci Bílých vojáků, která by udržovala jejich jednotu po odchodu z tábora. A brzo poté tři vyšší důstojníci – kpt. Markovské železniční roty V.V.Orechov, škpt štábu 1. armádního sboru N.Z.Rybinskij a ppor. 6. samostatného obrněného železničního divizionu prof. V.Ch.Davatc podali hlášení s návrhem na založení Společnosti Galliopolců gеnerálovi pěchoty A.P.Kutěpovovi.

     Ten k této myšlence přistoupil s velkým porozuměním a 27. září se v prostorách Ruského gymnázia v Gallipoli uskutečnilo první organizační zasedání iniciativní skupiny tvořené dvaceti generály a důstojníky pod předsednictvím genpor. Michaila Ivanoviče Repjeva. Na této schůzi byly rozpracovány Stanovy, které v listopadu 1921 potvrdil vrchní velitel Bílé armády genpor. baron Wrangel.

     Za den založení Společnosti Gallipolců je považován 22. listopad 1921 kdy na ustavující schůzi byly přijaty Stanovy. V souladu s nimi mohly být členy pouze vojáci 1. armádního sboru, kteří mělo právo nosit náprsní znak s nápisem „Gallipoli“, který vznikl na základě rozkazu generála Wrangela pro účastníky „Gallipolského sezení“. Rozkazem z 15. listopadu 1921 se členy mohly stát i civilní osoby, včetně žen a dětí, které se nacházely spolu s jednotkami Bílé armády v gallipolském táboře.

                  V souladu se Stanovami, potvrzenými Vrchním velitelem, 26. listopadu 1921 byl čestným /doživotním/ předsedou Společnosti Gallipolců jmenován generál Wrangel a čestným předsedou Rady společnosti /doživotně/ generál Kutěpov.

             V dalším období, po rozchodu „gallipolců“ do všech zemí Evropy, se vedení Společnosti mnohokrát měnilo.

      Hlavním cílem založení Společnosti bylo, aby v případě rozpuštění Bílé armády ze strany Spojenců  se tato mohla stát nástupnickou organizací 1. armádního sboru. Proto organizační struktura Společnosti Gallipolců odpovídala organizaci 1. armádního sboru.

      Po smrti vrchního velitele generála Wrangela v r. 1928 převzal funkci Předsedy Společnosti generál pěchoty Alexandr  Pavlovič Kutěpov.

     V roce 1930 byly členy Společnosti gallipolců následující oddíly a na jejich úroveň postavené organizace:

 1. Svaz gallipolců ve Francii (předseda – genpor. M.I. Repjev)

2. Oddíl v Maďarsku (plk. N.I.Žukovskij-Voliňskij)

3. Oddíl v Belgii (plk. A.N.Levašev)

4. Oddíl v Bulharsku (genmjr. M.M.Zinkevič)

5.Oddíl v Jugoslávii (genpor. Z.A.Martynov)

6. Krajani v Československu ( genmjr. Charževskij)

     Mimo to se oddíly gallipolců nacházely v USA (plk. V.V.Nikolajev) a Lucembursku (plk. N.P.Kermatov), který se připojil  k oddílu v Berlíně.

      Společnost měla vlastní periodický tisk, který byl do začátku 2. sv. války představován novinami „Gallipole“ vydávanými v Paříži, časopisem „Gallipolský věstník“ vydávaný v bulharské Sofii a dalšími tiskovinami.

     Gallipolští krajané v Praze se zorganizovali v prosinci 1921 v rámci skupiny Svazu ruských studentů. Od ledna 1926 získali nezávislost na tomto Svazu a vystupovali jako oddělená Společnosti Gallipolců, jejíž vedení se nacházelo v Paříži. Jeho členy mohlo být mužstvo Bílé armády generála P.N.Wrangela, které po evakuaci z Krymu bylo dislokováno v táborech Gallipoli, na ostrově Lemnos  a dalších místech v okolí Konstantinopole ( pro mužstvo 1. armádního sboru nacházející se v Československu byl vstup do krajanského spolku povinný). Počet členů  se pohyboval kolem 600. Hlavním úkolem organizace bylo soustředit kádry Bílé armády pro boj s bolševismem.

   Rozkazem o Spojení ruských vojenských svazů z 5. listopadu 1939 se společnost gallipolští krajané v Praze  přejmenovala na Gallipolský svaz v Praze, který byl součástí Ruské vojenské skupiny v Praze a organizačně spadal pod Jihovýchodní oddíl…“

Prohlédněte si také foto: panychida Sainte-Genevieve des Bois (Francie), 25. – 26. 11. 2011

Zhlédněte také videoreportáž o akci: http://www.integraltv.cz/event/93-kazak-conference

Autor:
Ataman Všekozáckého Svazu
Českých zemí a Slovenska
Vojskový staršina
Mikhail A. Dzyuba, 25. 11. 2012

Překlad:
Zástupce Atamana Všekozáckého Svazu
Českých zemí a Slovenska
Esaul
Zdeněk J. Dragoun