13.února 2012 v Praze se konal I. Kongres „Všekozáckého Svazu Českých zemích a na Slovensku”. Na počest této události v Michnův palác sešli se nejen zástupci kozáků ale i pozvaní hosté. Programem kongresu bylo volení Atamana Svazu, prezentace “Všekozáckého Svazu”, a též slovo kněze, historika a na závěr malý kozácký koncert.

Od dávných dob, bylo kozáctvo bratrstvem lidí, které spojuje zvláštní stav mysli, etika, morálka, víra a čest. Kozáci – je to národ mají svou vlastní kulturu a historii, národ, ostražitě chránící a který předává z generace na generaci dědictví svých předků.

Podle mnohých názoru, jedním z hlavních cílů kozáků v těchto dnech je zachovat své tradice, a stalo i velmi symbolické zahájení kongresu – požehnáním důstojného otce prot. Mgr. Miroslava Vachaty, a první věc, kterou shromáždění učinilo – se pomodlili.

BUDOUCNOST JE

Historie kozáků je plná a zajímavá, a přednáška historika J. Dolejší jen to potvrdila. Po jeho projevu, on souhlasil odpovědět na několik otázek.
– Jak si myslíte, že moderní kozáci jsou velmi odlišný od toho kozáctví, o kterém jsme četli v historických knihách? Jak a čím oni žijí dnes?
– Rozlišuje se, a rozdíl je velký, protože od původních kozáků zůstalo málo – za to nese vinu, z části, i genocida. Hlavním cílem kozáků je nyní předávají svých znalosti, tradic potomků, aby se zachovala jejich jedinečná kultura. A nyní vznikají, například školy, a to nejen pro velké děti, ale i základní školy. A je to velmi pěkné, když malý chlapec devět let, oblečeny v kozácké uniformě, hrdě prohlašuje: “Já jsem – kozák!”, Což znamená, že budoucnost je.

Mezi kozáky, samozřejmě spousta talentovaných lidí. Jeden z nich dědičný kozák Sergej Morozov – slavný umělec a realista ve čtvrté generaci. On – příznivec klasické školy, stejně jako i jeho předkové, stejně jako jeho děti, a snad v budoucnu i jeho vnoučata. Sám Sergej Viktorovíč s radostí se zabýva milovanou prací, předmětem jeho činnosti je samozřejmě – Kozáctví. Tento žánr a historické obrazy, věnované lidem a krásám volné přírody. Na otázku o kodexu cti kozáka umělec odpověděl:
– Kozák bez víry – není kozák. Je to v první řadě, desatero přikázání Kristovo, a přístup k lidem, a úcta k tradici. Za starých časů, rodiče, například, svým synům před bitvou ponaučení: Nic nesmíš brát cizího ve válce, abyste se nedotkli ženy, nemluvě o dětech. Od dávných dob, kozáci byli věrni přísaze, trůnu, a vyrostli “za víru, cara a vlast.”

ATAMAN

Jednou z hlavních událostí kongresu byla volba Atamana. Při hlasování byl zvolen esaul Kubánského kozáckého vojska, Michail Anatolievič Dzyuba, dědičný Kubánsky kozák.

Michail Anatolijevič, čím se zajímá “Všekozácký Svaz” a co plánujete v nejbližší budoucnosti?
– Náš Svaz – to je veřejná, nezávislá a nepolitická organizace a naše snahy jsou zaměřeny na udržení národní kozáckou kulturu a tradice. V plánech máme i historicko – pamětní aktivity a vytvoření databáze kozáckého archivů, a hledání historických kořenů kozáckých potomků emigrace, a samozřejmě, organizaci různých akcí: setkání, výstav,koncertu atd.

Existuje nějaká možnost, se stát kozákem pro ty, kteří nemají dědičnou kozáckou krev?

– Ano existuje. Možná si někdo bude myslet, že je to v nesouladu s tradicemi, ale náš Svaz – není vojenská organizace, a my přijmeme i ti, kteří sdílejí naše názory. Dříve, předpokladem bylo byt pravoslavným, ale “Všekozácký Svaz” už toto nevyžaduje. Když jsme se rozhodovali, zda přijmout spojenectví lidí jiného vyznání, tak jsme se konzultovali s Metropolitou českých zemí a na Slovensku, arcibiskupem pražským Krištofem – jeden z prvních iniciátorů obnovy kozáků v českých zemích – a on také dal požehnání, protože ne každý měl možnost, například, mít možnost navštěvovat pravoslavnou církev v cizích zemích, a také z mnoha jiných důvodu.

Přejeme nově zvolenému Atamanu mnoho úspěchu v náročné a zodpovědné práci, protože je třeba ještě mnoho udělat.

Ioana Ogladina, 16. února 2012, noviny “Pražsky telegraf”, Česká republika