Čeština
Русский
Kozáci Všekozáckého svazu českých zemí a Slovenska chorunžij Zuev Alexandr Sergejevič a chorunžij Ivanov Igor Jevgenijevič se na pozvání Oddělení meziregionální politiky a vztahů s náboženskými organizacemi města Moskvy, meziregionální společenské organizace „Kubáňské kozácké společenství“ a etnického kozáckého časopisu „Kazarla“ zúčastnili mezinárodní konference „Kozáctvo jako faktor mezinárodní stability“.
Konference se konala, 8. prosince 2012, v budově na Novém Arbatu, kde kdysi sídlila RVHP a dnes zde pracuje regionální moskevská vláda.
Organizátory akce byly meziregionální společenská organizace „Kubáňské kozácké společenství“ a etnický kozácký časopis „Kazarla“.
Základní otázkou, kterou se konference zabývala, byla role a místo kozáků v minulosti a v současných podmínkách. Je to velice závažné téma, které nelze obsáhnout během jednoho dne, ale konference se stala vážným krokem na cestě k posouzení místa kozáctva v současné ruské společnosti.
Konferenci pozdravili vedoucí Oddělení mezinárodního oddělení regionální moskevské vlády pan Nuždin Ju.F. a ataman Centrálního kozáckého vojska generál Nalimov V.I, který citoval ve svém projevu Vrchního velitele a jeho slova o důležitosti konference a nezbytnosti výchovy k patriotismu.
Následně účastníci konference vyslechli 3 referáty:
– Jerjomičev Nikolaj Jevgenijevič, hlavní redaktor etnického kozáckého časopisu „Kazarla“: „Kozáci dnes a zítra: dosažitelnost cílů“
Jeho vystoupení se zabývalo historií kozáctva, které se objevilo v časech nepřátelství tehdejšího Ruska, Polska a Osmanské porty. V 17. a 18. stol. vznikl model samostatného působení (Kubáňská rada, Donský vševojskový kruh). Ve 20. letech minulého stol. byli kozáci pronásledování sovětskými úřady a za hladomoru v letech 1932-33 mnohé stanice vymřely.
V roce 1990 vznikl Svaz kozáků Sovětského svazu, jehož cílem byla obroda kozáctva.
Co nyní obnovujeme? Dříve kozáci měli svá výsadní práva, půdu, závody, vodní zdroje, vojenskou organizaci apod. Kozáctvo žilo v souladu se svými danými právy. Dnes je situace zcela jiná, všichni občané jsou si rovni, což je zaručeno Ústavou.
Referující zdůraznil otázku porodnosti. Její výše je na Kubáni a v Jižním federálním okruhu na úrovni prosté reprodukce. Pokud nedojde ke změně této tendence, je zde nebezpečí že příslušníci druhých národností přečíslí kozácké obyvatelstvo.
– Lukaš Sergej Nikolajevič, armavirská státní pedagogická akademie: „Význam práce jako mentálního aspektu kozácké kultury“.
Jeho vystoupení bylo zaměřeno na roli kozáctva při získání nových území, kdy v 60. letech 19. stol. došlo ke změně životního stylu z vojenského na rolnický.
– Beljanin Andrej Olegovič, člen Svazu spisovatelů Ruské federace: „Skutečný obraz kozáka v současném umění, literatuře a filmu“.
Astracháňští kozáci řeší problém výchovy mladé generace.
Referující ocenil některé pozitivní události z posledních let – filmové zpracování kozácké historie jako např. seriál „Esaul“ či „Stalo se na Kubáni“.
Co dělají samotní kozáci? Ti astracháňští nečekali na to, až kdosi cosi udělá za ně nebo řekne v jejich prospěch a financovali výrobu 40minutového filmu „Kozácká pohádka“. Je smutné, že v Rusku nikdo nechtěl film natočit a musel být vyroben v zahraničí – v České republice v barrandovských ateliérech. Pohádka byla natočena, avšak nekoupil ji žádný ruský kanál – dílo o kozácích je prý pro děti nezajímavé.
Co děláme pro to, aby kozácká mládež byla aktivní? V Astracháni šli kozáci do risku a otevřeli studio dětského a mládežnického filmu – zatímco po celé zemi obdobná studia ukončila činnost.
„Kozákem je třeba se narodit, vyrůstat a být“. Je nutné pokoušet se o získání zájmu mládeže o kozáctví ne proto, že to je módní, ale pro to, že to je zajímavé.
„Pokud my sami nebudeme investovat do budoucnosti našich dětí, tak zůstaneme lidmi, kteří se scházejí na kruzích, pijí vodku, vyznamenávají jeden druhého medailemi a rozcházejí se domů, zatímco jejich děti odcházejí do kin na filmy s disneyovskou tématikou“.
Následoval oběd a po něm účastníci konference pracovali ve 2 sekcích.
1. sekce „Současnost a budoucnost kozáků“ byla sloučena s 3. sekcí „Víra, kultura, jazyk a tradice kozáků“.
Delegáti Všekozáckého svazu se zúčastnili práce 2. sekce „Historie kozáctva v Rusku, vztah k sousedním národům“. Vyslechli zde několik referátů, např. o stabilizující roli v kozáctva v severokavkazském regionu, o úloze kozáků ve válce v r. 1812 či jejich účasti ve Velké vlastenecké válce. Během zasedání sekce byla některými účastníky otevřena otázka kozáckých generálů (na zasedání byl přítomen generálmajor milice v hodnosti kozáckého generála), o tom čí krev je čistší.
Během oběda se naši delegáti seznámili s ředitelem muzea „Donští kozáci v boji s bolševiky) Vasilenko Sergejem Jurevičem – www.elan-kazak.ru. Ten jim během rozhovoru sdělil, že atamana našeho Svazu znají dokonce i Kalmyci a pozval členy našeho Svazu k návštěvě muzea. Podle jeho slov muzeum nyní dohledává materiály ze zahraničních muzeí. Našimi delegáty byl ujištěn, že Všekozácký svaz českých zemí a Slovenska věnuje práci s archívními materiály velkou pozornost a je připraven k vzájemné spolupráci.
Po návratu do Prahy se delegáti podělili o své dojmy s ostatními členy Svazu. Podle jejich názoru existuje napětí mezi registrovanými kozáky a představiteli společenských organizací, kterých byla na konferenci většina. Bohužel tento rozkol způsobil stát. Navíc rodoví kozáci nemají nejlepší vztah k nerodovým, přičemž první i druzí byli zjevně neregistrovanými kozáky.
Ostře vystupuje do popředí otázka kdo je kozák a co je kozáctvo. Tu musí vyřešit ruský stát.
Již bylo uvedeno, že otázka kozáckých práv je v rozporu s Ústavou. Zbývá tudíž varianta kozák – národnost/národ.
Závěrem je třeba zdůraznit, že konference demonstrovala vzrůstající zodpovědnost kozáků za vše, co se děje v současném Rusku, že chtějí rozvíjet svoji činnost, bránit sebe jako entitu se zvláštním statusem a jsou připraveni aktivně upevňovat dosud křehkou mezinárodní stabilitu.
Na konferenci byla přijata Rezoluce, kterou si můžete pročíst zde.
Sláva_kozákům!
Autor:
chorunžij Všekozáckého svazu českých zemí a Slovenska
Alexandr S. Zuev, 11. 12. 2012
Přeložil:
Zástupce Atamana Všekozáckého Svazu
Českých zemí a Slovenska
Esaul Zdenek J. Dragoun
