Kozácký potomek Alexej Žák, člen Všekozáckého svazu, zorganizoval 26. dubna 2014 výjezdní zasedání Atamanské rady.

V dubnu bylo rozhodnuto uspořádat pravidelnou atamanskou radu ne na obvyklém místě v hotelu Globus v Praze, ale dále od hlavního města České republiky, na severovýchodě, v městečku zvaném Obec Božanov.

Důvodů pro to bylo hned několik a první byl, že je to domov člena naší kozácké organizace, Alexeje Žáka, člověka s neuvěřitelným osudem. Narodil se sice v Rusku na Kubáni ve stanici Paškovskaja z lásky mezi slovákem a kozačkou, ale žil celý svůj život daleko od svých kozáckých příbuzných a dozvěděl se o nich až nyní, právě díky setkání s atamanem Všekozáckého svazu Mikhailem Dzyubou. Ale to je již jiný příběh.

Pro nás je samozřejmě důležité a užitečné vědět, jak žijí a pracují naši kozáci daleko od Prahy. Je pro nás důležité znát jejich názor o našich aktivitách a o možnosti aktivní účasti členů Všekozáckého svazu v této oblasti.

A druhý důvod byl v případě úspěšného provedení této akce, výjezdního zasedání atamanské rady, přijmout takovou formu práce Rady i v budoucnu.

Není to krátká cesta, tato zabrala cca 200 km. Cesta vedla malebnou krajinou severovýchodních Čech na hranicích s Polskem. Krásné krajinné scenérie se střídali s upravenými vesnicemi a městečky, periodicky se nám za okny automobilu ukazovaly hory, efektní hrady a majestátní kláštery.

Alexej se s námi setkal u vjezdu do Božanova (který byl založen roku 1256!), u místní památky, kostela Sv.Máří Magdalény (z počátku 13. století).

Ubytovali jsme se ve starém penzionu (z 13. století), ale se vším myslitelným moderním komfortem.

Jelikož  se Atamanská rada  konala v nestandardních podmínkách, tak i forma jejího provedení byla méně formální a ne v souladu s obvyklými pravidly.

Ve starém a útulném sále se při praskání polen hořících v krbu rozvinula poklidná debata. Témat k projednání bylo mnoho, a proto se beseda přehoupla hladce do večeře, kterou hostitelé připravili s opravdovou kozáckou pohostinností, a to nejen se seletem na rožni. Rozešli jsme se spát až dlouho po půlnoci ……

Ráno jsme měli připraveno překvapení v podobě nádherného slunečné počasí.  V okolí městečka byly rozprostřeny kvetoucí louky s pasoucími se koňmi a ovcemi. Postupně tyto louky stoupají do hor, které jsou porostlé hustými lesy. Na jedné straně stojí české Broumovské stěny, a na druhé straně jsou polské stolové hory.

Dále nás už čekala návštěva u našeho pohostinného hostitele na jeho farmě, tak jsme se tam hned po snídani vypravili.

V malém údolí jsme uviděli zcela nový dřevěný srub a kolem na svazích luk pasoucí se koně, krávy, sněhobílé kozy, neobvykle nadýchaně opeřené slepice, bažanty a zajímavá zvláštní černá prasata.Celé to živočišné společenství spolu s celým stádem nejrůznějších psů a koček spokojeně koexistuje v této “rajské zahradě”. Je to úplná harmonie přírody, lidí a zvířat!!

Před domem nás přivítala manželka Alexeje Žáka,  který udržuje kozácké tradice v “českém kozáckém domě tzv. „kureň” a co je nejdůležitější, byli jsme pozváni na vyjížďku na velkých a dobře ošetřovaných koních, kteří nebyli proti svézt hosty kozáky a dokonce přinesli v zubech  uzdečky s prosbou, abychom si je vybrali na projížďku pod sedlem!

Nicméně, byl již čas myslet na cestu zpět do našeho, od tohoto nádherného a idylického místa vzdáleného, světa.

Ataman Všekozáckého svazu, kozácký plukovník Mikhail Dzyuba během akce předal Alexeji Žákovi, jeho náhrudní znak našeho Všekozáckého svazu.

A jaký je závěr na základě výsledků této pracovní cesty? Zdá se, že přišel čas, aby Atamanská rada nečekala, kdy přijedou členové svazu ze svých vzdálených domovů v Čechách a na Slovensku do Prahy, ale aby pokračovala v této nově přijaté formě přímé komunikace a spolupráce se svými členy.

Případy, kdy do našeho kozáckého svazu přicházejí lidé a to včetně rodilých obyvatel ČR, ve kterých koluje třeba i ta nejmenší  kapka KOZÁCKÉKRVE od vzdálených kozáckých předků – by se měly stát nejenom výjimkou, ale pravidlem.

Budeme i nadále hledat a přijímat pod prapor Všekozáckého svazu všechny ty, jejichž dávní předci proti své vůli a v různých dobách, opustili svou kozáckou vlast a našli novou, zde, v přátelské československé zemi.

Sláva kozákům !!!

Autor:
1. zástupce. atamana Všekozáckého svazu
Českých zemí a Slovenska
Esaul
Alexandr A. Manzhula, 28. dubna 2014

Překlad:
Člen redakční rady
Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska
Vladimír V. Voráček