Kozáčata Všekozáckého Svazu dostali dárečky na sv. Mikuláše

Děti a vnoučata našich členů, žijících v Čechách chodí do českých mateřských škol a velmi často také pochází ze smíšených manželství. A malým dětem je těžké vysvětlit, že ruské svátky jsou jindy než ty české, že mají jiný základ. Děti zkrátka chtějí dárky a pohádky, čím více, tím lépe. Malá skupina členů Svazu se proto převlékla do tradičních kostýmů pro tento svátek a rozjeli se obdarovat děti našich členů a jejich známé. Českého, slovenského a polského Mikuláše doprovází anděl, který nese dětem dárečky a chrání je před čertem. Proto jsme se neobešli ani bez tradičního čerta, který čekal připravený s uhlím a bramborami, pokud se zjistilo, že děti přes rok zlobily. Ale děti byly statečné a pravdivě se rozpovídaly o tom, jak byly hodné a nebo jak výjimečně někdy rodiče neposlouchaly.

Svátky Vánoc začínají v Evropě 6. prosincem, kdy katolická církev pocelém světě slaví svátek sv. Mikuláše. Tento svátek se připomíná z důvodu, že je to před Vánocemi první čas, kdy se dává tzv. dárek z čisté lásky.

O dobrých skutcích sv. Mikuláše, který je patronem poutníků a dětí, se mluví z generace na generaci. Vypráví se o tom, jak sv.Mikuláš pomáhal chudým a nemocným, a dětem tajně rozdával sladkosti a jídlo a za dveře dával botičky.V jedné z legend, sv. Mikuláš na jedné ze svých mořských cest mezi Mirou a Alexandrií, zachránil tonoucího námořníka, odsouzeného na smrt, který se topil v bouři. Další legenda vypráví o tom, jak pomohl chudé dívce se vdát za svého milovaného – dal jí peníze na věno. Z historických pramenů je známo, že biskup Mikuláš se také postavil proti popravě třech k smrti odsouzených.

Po smrti sv. Mikuláše, ho lidé dále následovali a začali anonymně pomáhat a přesně taková pomoc se nazývá darem sv. Mikuláše.

Ve středověku, podle historických pramenů mniši v noci na 6. prosince rozdali jídlo a oblečení v koších. V 10. století v chrámu v Kolíně nad Rýnem na den památky sv. Mikuláše rozdávali učedníci církevní školy sladkosti.

V pozdní středověké Anglii na den sv. Mikuláše pokračovala tradice pod názvem “chlapce-biskupa” pro období vánočních svátků. V době svátku malí chlapci hráli roli biskupů a dokonce mohli dávat úkoly starším.

V dnešní době je tento svátek oslavován hlavně v zemích západní Evropy. Den sv. Mikuláše je ale především svátkem dětí.

V Holandsku v předvečer dne sv. Mikuláše (5. prosince) Sinterklass předává dětem dárky. Za několik dní po 5. prosinci, malé děti ukládají své boty před krb a zpívají speciální písně pro Sinterklasse. Často dávají do bot mrkev nebo seno pro koně sv. Mikuláše (říká se mu Amerigo). Další ráno děti najdou malé dárky ve svých botách: čokoládové figurky, marmeládu nebo hračku.

V Německu v noci z 5. na 6. prosince děti věší punčochy (Nikolaus-Stiefel) nebo ponožky, které sv. Mikuláš plní dárky, čímž oceňuje, jestli byly hodné nebo ne. Pokud děti zlobily, tak místo dárků najdou jen větvičky. Děti se před svátkem snaží být hodné, aby bez dárků nikdo z nich nezůstal.

Děti v Polsku nachází malé dárky ráno 6. prosince pod peřinou.

V Maďarsku a Rumunsku děti obyčejně dávají své punčochy na parapet pod oknem v noci na 6. prosince. Další ráno Mikuláš (Szent Miklos nebo Mikulas v Maďarsku, Mos Nicolae nebo Sfantul Nicolae – v Rumunsku) jim do nich dává sladkosti a malé dárečky pokud byly hodné. Pokud ne, dostávají jen větve.

Ve Francii se tento svátek aktivně slaví hlavně ve východní části země. Důležitým svatým je například v Lorraine, kde je považován za patrona.Také v malém městečku San Nicolas-de-Port je bazilika San Nicola, kde je uložena jeho pravá ruka (podle jiných zdrojů prst. I v tomto regionu je spojen tento svátek s nadílkou.

V Itálii 6. prosince je tato tradice pojmenovaná “Ritodellenubili”ve městě Sassiri, kde je Mikuláš též patronem. V tento den dává mladým nevěstám dárky stejně jako dětem. Ve městě Terstu pak probíhá jarmark a rozdávání dárků dětem přímo na něm.

V Portugalsku je sv. Mikuláš brán jako patron studentů. Každý rok mezi 29. listopadem a 7. Prosincem na počest Mikuláše je uspořádán festival, zvaný Nicolinas.

V Albánii je tento svátek znám jako svátek „Zimního Mikuláše” oslavují v předvečer 6. prosince. Albánci v tento večer zapalují svíčky a postí se celý den až do půlnoci, kdy na stůl podávají pečené jehněčí nebo vepřové. Poté si lidé popřejí navzájem hodně štěstí.

V USA a Kanadě se svátky slaví podobně jako v Německu. Nechávají Mikuláš i punčochu a 6. prosince dostávají dárky. Dále dostávají také dárky do bot. Sladkosti, pokud byly hodné, uhlí těm zlobivým.

Autor:
Ataman
Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska
Kozácký plukovník
Mikhail A. Dzyuba, 8.12.2014

Překlad:
členka Redakční rady
Adriana A. Kokuňková