Dne 4. února 2014 byla v Praze po druhé prezentována nová kniha „Kozáci v centrální Evropě – Letopisy kozáctva 1735-2013“.

Společnost pro kulturní identitu Lipový kříž společně s Všekozáckým svazem Českých zemí a Slovenska, uspořádala dne 4. února 2014, přednáškový večer s kulturním programem na téma „Kozáci v centrální Evropě“. Akce proběhla v moderním a technicky perfektně vybaveném přednáškovém sále Českého svazu vědeckotechnických společností v Praze.

Díky skvělé organizaci akce byl večer v sále nad hladinou večerní Vltavy mimořádně úspěšný. Účastníci, spojení společnými zájmy a křesťanskou vírou, představovali duchovně spřízněné publikum, což bylo hned patrné na atmosféře v místě. Sešlo se zde více jak 90 osob. Součástí přednáškového večera byla prezentace knihy I. Bondarenka a J. Dolejšího: Kozáci v centrální Evropě, výstavka skvělého historizujícího díla kozáckého akademického malíře, člena Všekozáckého svazu, esaula S. Morozova, promítání dokumentárních snímků s kozáckou tématickou a distribuce kozáckých časopisů Kazarla.

Přítomni byli tentokráte oba autoři knihy, jakož i člen Svazu ruských výtvarných umělců, kubáňský kozák S. Morozov.

Večer zahájil motlitbou Otče náš zástupce pořádající organizace pan PhDr. Ivan Ploc. Po té, se zahajovacím projevem vystoupil Ataman Všekozáckého svazu kozácký plukovník JUDr. Mikhail A. Dzyuba. Ač silně indisponován nachlazením podal obdivuhodný výkon. Připomněl historický význam kozáctva, kulturní a sociální roli kozácké emigrace v meziválečné ČSR, podíl prezidenta T.G.Masaryka na „Ruské pomocné akci“ a kontinuitu těchto tradic v činnosti současného Všekozáckého svazu. Program úspěšně moderovala Irena V. Dzjubová, náčelník oddílu kulturně-folklorní služby, Všekozáckého svazu.

Knihu „Kozáci v centrální Evropě“ představil jeden z autorů, profesor Igor I. Bondarenko, kandidát právních věd a předseda atamanského výboru Všekozáckého svazu Slovenska v Bratislavě,  který mimo jiné zdůraznil na veřejnosti málo známou skutečnost, že to byla právě Bratislava, která na sklonku roku 1921 jako první přijala kozáky a kozácké děti, přijíždějící sem přes Terst z internace na ostrově Lemnos, Galliopoli či z Istanbulu.

Hlavní přednášku přednesl PhDr. Josef J. Dolejší, náčelník oddílu historicko-memoriální služby Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska,  který se  zabýval především zrozením kozáctva v oblastech kolem Černého moře, moře Azovského a Kaspického. Nastínil jak legendární pozadí  související s tradicí homérského Achilla a jeho zemí Myrmidonů, tak i antroplogickou, etnologickou a jazykovou genezi „kozáckého národa“ v jeho tradičních oblastech jižního Ruska, Ukrajiny a Zakavkazska. Poukázal na skytsko-slovanský původ kozáků v jejich „Zemi Kasak“, na  křesťanskou misii svatého Kyrila, na útlak kozáků v období vpádu Mongolů, pod tureckou nadvládou i pod vladá moskevských carů. Zdůraznil neochvějnou touhu kozáků po svobodě a nezávislosti, charakteristickou pro celou jejich historii až do současnosti. Uvedl také demokratické tradice kozácké samosprávy v občinových útvarech „říčních republik“ v oblastech Dněpru, Donu a Těreku. Připomně podíl kozáckých dobyvatelů Jermaka Timofjejeviče a jeho druhů na osvobození Sibiře a objevení nových území, stejně jako vášnivý odboj kozáckých rebelů Stěňki Razina a Jemelejky Pugačova proti snaze centrální carské moci zbavit kozáky svobody a nezávislosti. Závěrem vyjádřil přesvědčení, že to budou právě kozáci, kteří sehrají rozhodující roli v případném dalším boji na obranu jejich rodin a vlasti.

Zlatým bodem programu bylo vystoupení souboru „Kozáci Vltavy“ Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska, který umělecky vede Viktor A. Bytchek. Tento folklorní soubor zaznamenal u publika velký úspěch, jako ostatně vždy a všude, kde vystoupí. Nádhera kozáckých lidových písní, přesvědčivost a srdečnost podání, jakož kostýmová elegance kozáckých žen, doprovázená jejich půvabnými pohyby a procítěným výrazem tváře, nemohly ponechat nikoho z účastníků bez emocionální odezvy, což se projevilo na děkovném potlesku.

V diskusi se jednoznačně prokázal zájem publika o danou tématiku, individuální znalosti některých účastníků i snaha propojit nějakým efektivním způsobem křesťanské aktivity Společnosti Lipový kříž  a  Všekozáckého svazu. Poukázáno bylo zejména na nutnost větší pozornosti  k slovansko-skytské jazykové genezi,  jakož i studiu vztahů mezi kozáky a československými legionáři v období I. světové války a občanské války v Rusku.

V závěrečném slovu se ještě Ataman M.A. Dzyuba vrátil k některým kozáckým tradicím souvisejícím zejména s odíváním různých druhů kozáckých vojsk a s jejich územním členěním.

Diskuse mezi účastníky večera pokračovala po skončení akce ještě na chodbách a v předsálí, což jednoznačně svědčilo o zájmu a ohlasu, jaký akce vzbudila.

Další podobné integrační akce s kulturně-historickými tématy plánují kozáci Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska i v budoucnu.

Autor:
náčelník oddílu historicko-memoriální služby
Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska
Esaul Josef J. Dolejší, 6. 2. 2014