Utužuje se přátelství kozáků Všekozáckého svazu a srbské diaspory, žijící v Čechách.

27. ledna 2014, na pozvání Branislavy Kubešové, předsedkyně Srbského sdružení sv. Sávy v České republice, se Všekozácký svaz zúčastnil sváteční akce věnované sv. Sávovi v Praze.

Svatý Sáva (ang.Saint Sava, srbsky Свети Сава) – nejuctívanější svatý v Srbsku, zakladatel autokefální Srbské pravoslavné církve. Svatý Sáva byl mladším synem velikého župana Srbska Štefana Nemanji, jeho světské jméno znělo Rastko. Přesné datum narození sv. Sávy je neznámé, uvadí se rok 1175. Jako dítě utekl na Svatý Afon, kde se stal mnichem a dostal jméno Sáva. Po několika letech jeho otec abdikoval a se stal mnichem. Společně pak založili chrám Chilanadr. Svátý Sáva také získal nezávislost pro srbskou pravoslavnou církev a roku 1219 se stal jejím prvním arcibiskupem. Při návratu z Jeruzaléma přes Bulharsko zemřel, roku 1235, a byl pochován v bulharském hlavním městě Tarnovo. Jeho synovec, srbský car Vladislav, zeť bulharského cara Asena, o rok později přemístil jeho ostatky z Tarnova do chrámu Mileševi. Ostatky sv. Sávy tam zůstaly do roku 1594, dokud Sinan – paša jin odtud nepřevezl do Bělehradu, kde je, 27. dubna, spálil.

Po osvobození z tureckého jha srbský národ i pravoslavná církev se rozhodly postavit na tomto místě Chrám sv. Sávy (Cathedral of Saint Sava, сербск. Храм светог Саве) – dnes největší pravoslavný chrám na světě. Postavili ho jako památku a poděkování za vše, co pro ně sv. Sáva učinil. Den sv. Sávy se podle pravoslavné církve slaví 27. ledna (14. ledna podle juliánského kalendáře). Svátek sv. Sávy – Savindan se také slaví jako školní “sláva”- Den duchovenstva, Den školy- ve všech školách v Srbsku i Srbské republiky ve složení Bosny a Hercegoviny a pro všechny zúčastněné je víkendovým dnem, dnem volna. Hlavní slavnosti se konají v bělehradském Centru sv. Sávy. Probíhá koncert hvězd estrád, vyznamenání nejlepších žáků, student, učitelů, profesorů a dalších veřejných činitelů, kteří nemálo přispěli v oblasti vzdělávání a kultury.

V Čechách Srbská veřejné sdružení sv. Sávy jako představitel Srbské národnostní menšiny, je dávno známé.  Pražané i další hosté mohou každý rok navštívit jejich Dny srbské kultury, které organizuje ředitel Srbského sdružení. Svátek trvá vice než 25 dní, ve kterých proběhne přehlídka kostýmů, ochutnávka jídel srbského národa, promítání filmů, tematické výstavy, konference, atd.

Jako minulý rok, tak i tento Všekozácký svaz připravil hostům této akce nezapomenutelný zážitek v podobě vystoupení folklorního souboru Kozáci Vltavy, který zazpíval kozácké písně v ruském, ukrajinském i českém jazyce.

Oslava svátku proběhla v Srbském kulturním centru na ulici Sokolská na Praze 2, kdy účastníci akce Srbská diaspora ve střední Evropě přicestovali z Polska, Německa, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Švýcarska, Srbska a samozřejmě z Čech. Kozáci předvedli tak skvělý výkon, že se hned po vstoupení domluvily další aktivity naší spolupráce.

Ataman Všekozáckého svazu Mikhail Dzyuba ve svém uvítacím projevu poděkoval vřelými slovy organizátorům a připomněl, že kozáctvo, jako národ a že ti nejlepší při represích ztratili svou rodinu i vlast ve 20. letech minulého století. Stejně tak připomněl, že tak jako Československo přijalo ve 20. letech vlnu emigrantů, tak i srbský národ přijal vice než 5 tisíc kozáků a kozaček. Díky akci krále Alexandra I. jim bylo poskytnuto zázemí i práci při stavbě železnice v Srbsku. Srbsko přijalo kozáky a i oni se stali jedním z početných národů, který žije až do dnes v této evropské krajině. Členům srbské diaspory v Čechách kozáci Všekozáckého svazu předali dárky a suvenýry, které symbolizují kulturu a tradice kozáctva.

Byla to další akce přátelství a vzájemné spolupráce mezi národnostními menšinami, žijícími v Čechách.

Autor:
Náčelník kulturně-folklorního oddílu
Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska
Irena V. Dzjubová, 27. ledna 2014

Překlad:
členka redakční rady
Všekozáckého svazu Českých zemí a Slovenska
Adriana A. Kokuňková